„Jsme na pokraji války s Ruskem a Čínou. Nevíme, jak to skončí,“ varuje Kissinger a říká, že za ruskou invazi na Ukrajině mohou USA a NATO

15.08.2022 | 12:00
  2
„Svět se ocitl na hranici nebezpečné nerovnováhy,“ poznamenal bývalý americký ministr zahraničních věcí, diplomat a historik Henry Kissinger v rozhovoru s deníkem The Wall Street Journal.

„Jsme na pokraji války s Ruskem a Čínou kvůli otázkám, které jsme částečně otevřeli. Jsme také bez představy, jak to skončí a k čemu to povede,“ prohlásil bývalý americký ministr zahraničních věcí, diplomat a historik Henry Kissinger. Za ruskou invazi na Ukrajině podle něj částečně mohou Spojené státy a NATO. Korigoval ale svá dřívější vyjádření o Ukrajině. Teď tvrdí, že se s ní musí zacházet jako s členskou zemí NATO. Kromě toho také upozorňuje na nebezpečný nedostatek strategických cílů USA. „Svět se ocitl na hranici nebezpečné nerovnováhy,“ poznamenal Kissinger v rozhovoru s deníkem The Wall Street Journal (WSJ).

Exministr ve svých 99 letech vydal svou 19. knihu „Leadership: Šest studií světových strategií“, která analyzuje historické úspěchy „svérázného panteonu“ vůdců po 2. světové válce. Jeho nová kniha mimo jiné také analyzuje práci amerického exprezidenta Richarda Nixona, francouzského státníka Charlese de Gaullea nebo „Železné lady“ Margaret Thatcherové.

Spojené státy a Čína směřují ke krizi, řekl Kissinger s odkazem na napětí kolem Tchaj-wanu. Nabádá Bílý dům k tomu, aby zachoval stabilitu. „Politika obou stran přinesla a umožnila pokrok Tchaj-wanu v autonomní demokratickou entitu a zachovala mír mezi USA a Čínou po 50 let,“ dodal Kissinger.

„Je potřeba být velmi opatrný v opatřeních, která zdánlivě mění celou strukturu,“ podotkl.

Podle Kissingera může za krizi na Ukrajině „neopatrná politika“ USA a NATO. Také se domnívá, že bylo chybou nechat NATO, aby dalo Ukrajině najevo možnost se k alianci připojit. Jako členy aliance viděl země spojené se západní kulturou. „Myslel jsem si, že Polsko a všechny tradiční západní země, které byly součástí západní historie – jsou logickými členy NATO,“ sdělil Kissinger deníku WSJ.

Ukrajinu považuje za soubor území, která byla „kdysi připojena k Rusku, které je považuje za své“. Pro udržení stability by podle něj bylo vhodnější, aby země byla v roli nárazníkového státu mezi Západem a Moskvou.

„Byl jsem pro úplnou nezávislost Ukrajiny, ale myslel jsem si, že její nejlepší role je něco jako Finsko,“ upřesnil exministr zahraničí s tím, že v aktuální situaci se s Ukrajinou musí zacházet jako s členem NATO.

V květnu se Kissinger postaral o rozruch přednáškou na Světovém ekonomickém fóru. Naznačil, že by Ukrajina měla dojednat mír s Ruskem výměnou za ukrajinská území, které Moskva držela už před válkou.

Nemenší pozornost vyvolalo Kissingerovo varování, podle něhož může ponižující porážka Ruska vést k širší destabilizaci.

„Jak skloubit naše vojenské kapacity s našimi strategickými cíli a jak je propojit s našimi morálními cíli – to je nevyřešený problém,“ upozorňuje na zásadní otázku Kissinger, kterou rozebírá ve své nové knize. V rámci ohlédnutí za svou kontroverzní diplomatickou kariérou uvedl, že nemá sklony k sebekritice a svých let u moci nelituje. „Netrápím se věcmi, které jsme mohli udělat jinak,“ uzavírá rozhovor s WSJ.

Zdroj: echo24.cz


Program rádia
Zmena programu je vyhradená.

  • Bez programu

Tipy a rady

Zaujímavosti